Urzův povídkový se(x se)rver
Rozcestník
Autor: Urza
Kategorie: fantasy a sci-fi

Lovkyně odměn

(komentáře k povídce)

Lovkyně odměn Therea lehce dopadla na nohy a pokračovala ve svém nočním stíhacím běhu po střechách. Tentokrát už jí nesmí znovu uniknout. Ulrik byl sice silný, ale zdaleka ne tak mrštný jako ona. Jeho těžké kroky tvrdě dopadaly na dřevěné šindele. Sem tam se pod ním nějaký zlomil. Jen o pár okamžiků později se stejnými místy téměř neslyšně prohnaly její lehké nožky. Obří vousatý a vlasatý hromotluk mířil k severním hradbám města. Šla po něm už více než rok; ta odměna za to stála. Navíc si musela přiznat, že se tím bavila. Konečně našla důstojného protivníka; kdyby se mu dostala do rukou, nejspíše by ji ve vteřině roztrhl vedví. Ten pocit se jí líbil. Spoléhala však na svou mrštnost, skryté čepele a moment překvapení. Ostatně i teď mu byla tiše v patách a snažila se zůstat neviděna, zatímco Ulrik utíkal před městskými strážemi. Ty jej zmateně naháněly dole v ulicích. Mohla je na něj upozornit, ale neměla ty neschopáky příliš v lásce, nechtěla se prozradit, věřila si a navíc… proč se dělit o odměnu?

Město evidentně dobře znal, neboť se neomylně blížil k jedné z mála budov, ze které se dalo vyskočit na hradby. Rozběhl se, skočil a… jen tak tak se nahoře zachytil rukou, aby nespadl. Přelezl cimbuří, čímž se Therei ztratil z dohledu. Na nic nečekala a ladně se vyšvihla za ním. S tím skokem neměla – na rozdíl od Ulrika – sebemenší problém. Na hradbách našla lano, po kterém se pronásledovaný spouštěl ven; zrovna se dotkl země a vyběhl směrem k lesu. Usmála se; ta zeď mohla mít maximálně osm metrů. Když se zavěsí rukama za okraj, zkrátí svůj pád o další dva. Lehký odraz, aby se neodřela; ztlumit dopad pokrčením nohou… tohle uměla skvěle. Ani nenadělala hluk. A protože se Ulrik spouštěl po provazu, výrazně se zmenšil jeho náskok. Potichu se vydala za ním. V lese jej sice ztrácela z dohledu, ale stačilo následovat zvuk jeho těžkých kroků.

Náhle se kolem rozhostilo ticho. Therea ztuhla. Snad se neprozradila. Věří svým schopnostem; ale to ještě před chvilkou i tomu, že Ulrik o ní nemá potuchy. Zjevně musel něco zaslechnout; proč by jinak zastavoval? Teď stojí na místě a ostří své smysly. Nic. Nebo přeci jen… ten mizera tam něco dělá… nepohybuje se, stojí na místě a téměř neslyšně cosi chystá. Slyší šustění jeho oblečení. A nejen to. Že by něco sestavoval z více kusů? Ale co? Vrhl jakýsi objekt. Jejím směrem. Zatraceně. To není dobré. Uskočila; a zachránila si tím život. Místo ozářil malý výbuch, ze kterého vylétla spousta ohnivých „paprsků“, jež začaly v mžiku vzněcovat okolní les. Therea se znovu vrhla stranou. Tak se vyhnula druhému projektilu. V záři plamenů spatřila Ulrika. Nezdálo se, že by se chystal vrhat další oheň. V levé ruce svíral obrovský palcát, v pravé oboustrannou sekyru. Divoce zařval a nezadržitelně vyrazil jejím směrem. Bleskurychle se vyšvihla na nohy, tasila dvě dýky a zaujala obranný postoj. Držením těla naznačovala, že chce jeho útok odrazit; on jí to zjevně uvěřil. Vrhl se po ní se vší razancí a silou, které by ani náhodou nebyla schopna odolat. Něco takového očekávala… a prostě na poslední chvíli uskočila stranou; pro jistotu se ještě přikrčila. Sekera ji minula s rezervou, palcát prosvištěl kousek nad její hlavou. Ulrik pokračoval setrvačností dál. Neztrácela ani okamžik. Vrhla dýky. Obě zasáhly svůj cíl. Jedna do ramene, druhá o něco níže do boku.

Když sahala pro další, propukl Ulrik v divoký ryk. Přímo před jejími zraky se začal jaksi deformovat. Po těle mu vyrazila hustá srst. Ruce a nohy se změnily v obří tlapy. Před udivenou Thereou najednou stanul obří vlk. I na všech čtyřech jí sahal určitě k hrudi. „Zatraceně, ten parchant je vlkodlak,“ uklouzlo jí. Znovu vrhla dýky. Byla si celkem jistá, že monstrum běžící jejím směrem zasáhla. Zjevně mu však příliš neublížila. Teď už jen těžko uhne. Je moc rychlý. Přesto to zkusí. Mrštně odskočila stranou, což nestačilo; dle očekávání. Ulrik ji ve skoku smetl a těžkými tlapami dopadl na její ramena. Když dopadla, projela jí vlna bolesti. Ležela na zemi a loučila se se životem. Měla na to možná vteřinu. Vlčí tlama s ostrými tesáky bleskurychle chňapla po jejím hrdle…

…ale nezkousla! Cítila jeho horký dech a špičky zubů na svých krčních tepnách. Její život by mohl ukončit jediným pohybem. Místo toho ji však olízl. Stisk nepovolil. Co to dělá? Chce ji před smrtí potrápit? Trochu víc zkousl. Přední packou ji velmi bolestivě poškrábal na hrudi. Vzepjala se a z úst jí vyšel výkřik. Trochu škubl tlamou. Ne dost, aby zabil; bolelo to však. Má tohle být nějaké mučení? Byla bezradná a vzteklá sama na sebe. Podcenila jej a teď je v jeho moci. Najednou si uvědomila, že to, co leží na jejím břiše, je na tlapu moc měkké. To je… otírá se snad o ni ztopořeným penisem!? Ano, teď to cítila celkem jasně. Chce ji snad před smrtí znásilnit? To snad ne! Proč na sebe alespoň nevezme lidskou podobu!? Jeho úd se zabořil do plochého bříška s takovou razancí, až jí vyrazil dech. Stisk čelistí povolil. Začal ji očichávat a tlamou rval její oblečení na kusy. Zkoušela se bránit, ale pro něco tak těžkého a silného byly její pokusy snad nezaznamenatelné. Cítila bezmoc a… vzrušení!? Nemohla tomu uvěřit;
Ulrikův horký dech a hrubý jazyk, co šmejdil po její obnažené hrudi a krku, ji vzrušoval. Byl překvapivě šikovný; inu, mohl na světě strávit už stovky let… za takovou dobu se už lze leccos naučit. Olizoval ji pod ušima, mezi klíčními kostmi, na bradavkách i bříšku; ty dotyky byly absolutně nezvyklé, leč nesmírně příjemné.

Ulrik pokračoval níž; jeho čelisti divoce drásaly její kalhoty na hadry. Když odhalil kundičku, nozdry hluboce nasály vzduch. Cítil tu úžasnou a rajcovní vůni. Zatoužil ji okamžitě ochutnat; a vzápětí tak učinil. Její chuť ho fascinovala. Potvrdilo se to, co stejně již nějakou dobu věděl po čichu – na jazyku se mu rozprostírala opojná chuť krve; to miloval. Zabořil jazyk hlouběji. Nesoustředil se na její požitek, toužil jen ochutnat více. Nořil se do hlubin její lasturky. Nikdy necítila jazyk tak hluboko; užívala si to. Z úst jí vycházely výkřiky slasti. Vlk se nořil hlouběji a hlouběji, vylizoval každou kapku krve a stával se divočejším a divočejším. Thereu tak vlastně šukal jazykem. Z nozder přitom funěl na její nateklý klitoris. Občas se jej dotkl čenichem. Byla v sedmém nebi. Nic takového nikdy nezažila a dost možná už ani nezažije. Na vše zapomněla, jen se oddávala té nádheře; nic jiného neexistovalo. Nekonečná rozkoš. Když Ulrikův jazyk začaly drtit její poševní stahy, přidal na razanci. Zbožňoval chuť krve. Therea se zazmítala v křeči nádherného orgasmu. Projížděl celým jejím tělem; slastný řev se nesl nočním lesem.

To ho povzbudilo. Zvedl hlavu a skokem se přemístil předními tlapami na její ramena. Obří pyj začal drsně pronikat do její kundičky; byla vlhká, ale on vážně moc velký. Cítila, jak ji roztahuje. Jejím tělem projela ostrá bolest; velmi příjemná bolest. Začal okamžitě přirážet jako divý. Myslela, že ji roztrhne. Zmítala se v agónii slasti i bolesti zároveň. Nikdy předtím nic podobného nepocítila. Bylo to nesnesitelné; a přitom nádherné. Zarývala prsty do jeho srsti. Zatímco ji tvrdě šukal, znovu uchopil její hrdlo do své tlamy. Přirážel tak divoce, že jeho zuby nechávaly na jejím krku krvavé šrámy, jak se pohybovaly. Občas se zaryly hlouběji. Problesklo jí hlavou, že by ji třeba mohl ve víru vášně zabít i nechtěně. To vědomí ji vzrušovalo ještě víc. Užívala si i ten pocit, že ji šuká obrovský vlk. Tyto myšlenky ještě umocňovaly to už tak šílené vzrušení. Blížila se k dalšímu orgasmu. Její překrásné tělo se vzepjalo v záři plamenů. Necítila nic než slast.

Náhle těsně vedle nich dopadl hořící strom. Nahá kráska se vlkovi instinktivně vytrhla. Nechal ji, protože si též uvědomil potenciální nebezpečí. Zvedla se a vyrazila směrem od požáru. Při běhu si uvědomila, jak moc dostala do těla. Bolel ji snad každý pohyb. Ulrik vyrazil za ní. Mohl by běžet rychleji, ale nechtěl ji spouštět z očí. Když usoudil, že jsou od požáru dost daleko, udělal dva mocné skoky; tím druhým doskočil předními packami Therei na záda. Dopadla tvrdě na zem a bolestivě se udeřila do obličeje; dala před sebe sice ruce, ale vlk byl příliš těžký. Stál na ní, nemohla se ani hnout. A cítila, jak se jeho úd prodírá mezi jejími půlkami. „Ne, tam ne,“ sykla marně; ve chvíli, kdy se ta obří kláda začala prodírat do jejího zadečku. Vyjekla bolestí. Ulrik na nic nedbal, možná se mu to ještě víc líbilo. Z očí jí vytryskly slzy. Vlkodlak začal zuřivě přirážet. Therea měla dost. Byla na pokraji sil. Pokoušely se o ni mdloby. Bolelo ji snad celé tělo. Vlkovi to však bylo jedno; užíval si. Jí se to však celé určitým velmi zvráceným způsobem líbilo; být vydána na milost a nemilost jako sexuální hračka tomuhle divokému lykantropovi. Přírazy po chvíli ustaly. Ulrik ho z ní vyndal.

V mžiku se nad ní otočil a jeho mužství se jí ocitlo před obličejem. Krom toho, že ho právě měla v zadku, na špičce viděla ještě trochu své krve. Normálně by asi vzdorovala a nechtěla to udělat… teď však cítila, že byla absolutně přemožena, uznala to v sobě a ten pocit se jí svým způsobem i líbil; odevzdaně otevřela pusu. Vrazil jí ho tam bez zaváhání a hluboko. Zadávila. Jen těžko ovládala svůj dávicí reflex. Ulrikovi to ale bylo úplně jedno a začal jí šukat. Mrdal ji do pusy jako do kundy. Neohlížel se na její dávení, bolest, na nic. Jen si užíval. Zrychloval. Oba cítili, že se blíží jeho vyvrcholení. Narval jí ho až někam hluboko do krku, kam vypustil svůj první výstřik. Jak stříkal dál, postupně ho vytahoval. Jeho sperma jí zaplavovalo pusu. Polykala, seč mohla. To však nestačilo. Ten příval byl neuvěřitelný. Semeno se jí dralo z pusy. Zakuckala se, čímž vytryskl další pramen. Zavřela oči. Teklo jí to všemi směry po obličeji; až do vlasů. Nemohla se už ani pohnout. Všechno jí bolelo. Ztratila vědomí.

Počet zobrazení povídky: 1225
Publikováno: 2016-08-11 12:43:23

 

Hodnocení

Zpracování povídky hodnotilo 2 čtenářů. Z jejich hlasů vyplývá, že povídka je výborná.

Námět povídky hodnotilo 2 čtenářů. Z jejich hlasů vyplývá, že námět povídky je slušný.


Když se zaregistrujete, budete moci povídku také zhodnotit.





© 2008 Urza
Provozovatel webu není žádným způsobem zodpovědný za obsah, který na stránky umístí uživatelé.
Autoři, čtenáři i náhodní kolemjdoucí mohou s obsahem webu nakládat, jak uznají za vhodné; povídky jsou volně šiřitelné.
Stránky obsahují sexuálně explicitní materiály. Nezletilé osoby a všichni, kterým by tento obsah mohl vadit, nechť okamžitě opustí tento web.