Urzův povídkový se(x se)rver
Rozcestník
Autor: Urza
Kategorie: fantasy a sci-fi

Příběh mágyně I

(komentáře k povídce)

Vážení čtenáři, než se do povídky začtete, dovolte mi dvě poznámky na úvod:
1/ Tento příběh má více dílů, toto je první z nich, přičemž obsahuje poměrně dlouhý úvod; hledáte-li jen sex a nezajímá-li vás příběh, začněte číst od sedmého odstavce.
2/ Povídka je velice bizarní; vadí-li vám krev či fantazie ad absurdum, nejspíše to nebude váš šálek čaje.


Gunnel se probrala na studené kamenné podlaze. Otevřela oči a… nic. Tma. Na okamžik jí problesklo hlavou, že oslepla. Tuto myšlenku však vzápětí zapudila a raději se rozhodla věřit, že opravdu leží v úplné tmě. Ještě stále netušila, kde je, ani jak se sem dostala, nicméně zkusila alespoň vykouzlit světlo. Vyřkla kouzelnou formuli a udělala rychlý pohyb rukama. Nic. Okolí stále zahalovala neproniknutelná tma, což ji nepřekvapilo – její duševní i fyzický stav nebyl k sesílání kouzel právě ten nejvhodnější; překvapivé však bylo, že se jí kouzlo podařilo – jen bylo čímsi pohlceno. Pro mladé a nezkušené kouzelníky často není snadné rozeznat, zda jim jejich kouzlo jednoduše nevyšlo, nebo ho cosi z vnějšku přerušilo. Gunnel ovšem rozhodně nezkušená nebyla, a proto poznala dokonce i to „cosi“ – prastaré kouzlo „Pás bezpečí“, které umějí sesílat jen Moudří draci. Mágyni se okamžitě vrátila paměť. Vykřikla hrůzou!

Už ví, jak se octla na tomto temném místě… je tomu pár let, co při svých toulkách po světě narazila na skupinku hrdinů – drakobijců – vedených statečným bojovníkem Aktheltem; přidala se k nim a účastnila se jejich výprav na draky, wyrmy, bazilišky a jiné obří ještěry. Časem se stala Aktheltovou milenkou, a tak už s jeho družinou zůstala. Před několika týdny se začaly šířit zvěsti o tom, že město Nywdagyr je sužováno drakem, jenž se usadil v nedalekých horách. Když Aktheltova družina do Nywdagyru dorazila, slíbil jim starosta města přímo královskou odměnu, pokud problémy města vyřeší. Hrdinové nelenili a vydali se do hor, kde po několika dnech objevili drakovo doupě. Chtěli ho překvapit, celý boj měl proběhnout rychle a čistě, ještěr je však čekal a byl připraven. Gunnel si pamatuje, jak vpadli do jeskyně, kde chtěla draka omámit prastarou dračí řečí. Než se však k čemukoliv dostala, než svého nepřítele vůbec zahlédla, roztřásla se zem, skály se rozduněly. Gunnel ztratila rovnováhu a upadla. V poslední chvilce se pokusila seslat teleportační zaklínadlo; leč marně. Než dokončila kouzelnou formuli, zatmělo se jí před očima a pak už nebylo nic… až studená kamenná podlaha.

Jediná příjemná myšlenka, která teď mágyni proběhla hlavou, byla, že ji nedostal obyčejný divoký drak kvůli nějaké hloupé chybě, kterou udělala… ne, tohle byl moudrý drak – o jejich existenci nemá většina ani potuchy; ba i hrdinové o nich většinou nevědí více než to, že setkají-li se s některým z nich, jsou buď mrtví, nebo s nimi má své plány. Gunnel si mrtvá nepřipadala. Navíc – jako zkušená mágyně – věděla o těchto ještěrech víc, například to, že se nedají se zmámit dračí řečí. Zamyslela se nad svou situací… je uvězněná kdesi ve studené skále, vězní ji moudrý drak s aktivním kouzlem „Pás bezpečí“, kvůli kterému ona nemůže kouzlit a dračí řeč na jejího věznitele též nezabírá.

Co teď? Ještě žije. Zjevně proto, že její věznitel s ní má nějaké plány… Rozhodla se nepřemýšlet nad tím, jaké plány to jsou, a raději zkusit zjistit, kde se vlastně nachází. Napřed si zkontrolovala, zda jí drak náhodou neponechal nějaké magické předměty, jež by mohly v její situaci nějak pomoci. Více než fakt, že u sebe žádné věci nemá, ji překvapilo, že místo své róby a pláště má na sobě nějaké lehké hedvábné šaty. Látka byla příjemná na dotyk a velmi jemná. Neviděla se, ale po hmatu odhadovala, že šaty jsou utkané vesměs z kusů látky a tkaniček, takže bude asi spíš nahá než oblečená. Spodní prádlo na sobě též neměla. Pomalu a opatrně se postavila. Kolem sebe cítila jen studený vzduch; když rozpažila a zašátrala kolem, její ruce na nic nenarazily. Nejistě se vydala kupředu náhodným směrem – půjde-li pořád rovně, někam dojít musí. Ušla sotva pár kroků, když po své levé ruce vycítila čísi přítomnost. Těžko říci, zda dotyčného ucítila, uslyšela, nebo uviděla nějaký obrys. Bylo jí však jasné, že se nejedná o draka, neboť tato postava byla mnohem menší. Neodhadla, zda má sáh, dva, nebo čtyři, ale rozhodně ne deset, dvacet, či čtyřicet.

„Kde to jsem?“ zašeptala nesměle. Osoba se pohnula.
„Tam, kam jsi sama přišla.“
„A kdo jste Vy?“
„Přece ten, kvůli komu jsi sem přišla,“ odpověděl neznámý dračí řečí!!
Gunnel zamrazilo a polil ji studený pot. Nebylo to už ale jen ze strachu; pociťovala spíš uctivou bázeň, vždyť se setkala s moudrým drakem. Ten se pravděpodobně proměnil do nějaké jiné podoby; jeho výšku odhadovala asi na čtyři sáhy.
„Kde… kde jsou mí přátelé?“ špitla Gunnel.
„V Nywdagyru. Oplakávají tam Tvou smrt.“
„Mou smrt?“
„Jistě, viděli Tě umřít.“
„Ale proč?“
„Trochu jsem je zmámil, aby je třeba nenapadlo jít tě hledat.“
Takže Gunnel je pro celý svět mrtvá. Ví o ní jen tento drak, který s ní má v plánu… co vlastně? A proč zrovna s ní? To chtěl zajmout jakéhokoliv mága, který ho přijde zabít? Ne, to jistě ne, protože…
„…protože jsi sem nepřišla jen tak ze své vůle,“ přerušil ji v rozjímání drak, který četl její myšlenky.
„Přišla jsi proto, že já jsem chtěl, abys přišla… dokonce jsi začala lovit draky a přidala se k Aktheltovi jen proto, aby ses tu se mnou mohla setkat. Sama možná tušíš, jak jsem mocný a že pro mě není těžké něco takového zařídit.“
Gunnel to věděla.

„Nicméně já vím, s kým mám tu čest, Gunnel, i když Ty sama nevíš nic o mně,“ pravil drak a vykročil směrem k ní; zároveň vykouzlil v místnosti světlo, takže si mohla Gunnel vše lépe prohlédnout. Nacházeli se ve velmi prostorné sluji, jejíž rozměry si netroufala odhadnout, ale byla obrovská. Velmi ji překvapila velikost jejího věznitele; nebyl vyšší než čtyři sáhy. S tak malým drakem se nikdy předtím nesetkala. Též si konečně mohla prohlédnout, v čem je vlastně oblečena. Měla na sobě průhledné červené šaty velmi zvláštního střihu. Sestávaly se v podstatě z nesouměrných kusů látky, které držely pohromadě svázány asi půl coulu tlustými tkaničkami ze stejného materiálu. Přestože byly tak lehké, rozhodně nebyly volné. Obepínaly její tělo a podtrhovaly její ženské křivky; drobné ruce měla spíše nahé, pravé rameno též, levé zahalené, nicméně tak, že látka dávala vyniknout jejím vystupujícím klíčním kostem. Pevná a plná velká prsa látka kopírovala naprosto přesně; stejně jako malé bříško. Její klín látka zastírala asi z poloviny, nicméně byla tak průhledná, že byl vidět stín jejího ochlupení. Jen kolem dlouhých nohou šaty povlávaly.
„Jmenuji se Atrajddad,“ představil se drak, když k ní došel na dosah.
„Když mi bylo asi pět set let, stala se menší nehoda v magickém kruhu, kde jsem se právě nacházel… v důsledku toho došlo k menší změně na mém těle a můj růst se zastavil. Nyní už bych samozřejmě dokázal opět začít růst, kdybych se o to snažil, ale mezitím jsem objevil hodně výhod této velikosti,“ odpověděl drak Gunnel na další z jejích nevyřčených otázek.
„Proč mi nepovíš, co se mnou chceš dělat?“ pomyslela si mágyně.
„Dobrá tedy, přímo k věci,“ řekl Atrajddad: „Chci se s tebou milovat; chci okusit sex s lidskou ženou.“ Gunnel na chvíli ztratila řeč.
„Tohle všechno pro sex se mnou?“ pomyslela si.
Přišla další odpověď na nevyslovenou otázku: „Samozřejmě nejen pro sex, ale rozhodně také pro něj.“
Mágyně jen doufala, že tento drak nemá onen zlozvyk jako někteří jiní, které znala, a totiž, že když na sebe brali lidské podoby, nezohledňovali svůj věk; a tak už párkrát viděla, jak by mohl vypadat několik tisíc let starý člověk. Ať už to bude, jak chce, rozhodla se, že Atrajddadovi dobrovolně splní vše, co od ní bude žádat – beztak má dostatek prostředků, aby ji k tomu donutil.

Udělala krok směrem k drakovi, ještě více se napřímila, vypnula hruď a s hrdlem mírně zvráceným vzad lehce zaklonila hlavu. Čekala na podobu, do které se drak převtělí. Ten jí však místo toho velmi prudkým pohybem podrazil nohy a obratně ji zachytil do svých křídel, která rychle obrátil před sebe. Teď se Gunnel vůbec nedotýkala země; nechala se nést drakem. Nebylo to až tak rozdílné od toho, když muž nese ženu v náručí, jen do křídel byla zabalená celá. Překvapilo ji, jak velký prostor drak obepíná křídly, protože mezi jeho a jejím tělem byla značná mezera. Najednou si povšimla, že už neleží v křídlech, ale že levituje někde v křídly ohraničeném prostoru. Atrajddad se jí začal jemně dotýkat. Zděšeně si uvědomila, že si pro milování s ní nechce brát lidskou podobu!!

V dalších chvílích ale všechen její strach přebil příjemný pocit něžných dotyků. Milenec se vlnil kolem Gunnel tak, že ji jemně hladil křídly a různými výběžky těla, o kterých neměla – ač byla dračí anatomie dost znalá – ani ponětí. Tohle trvalo docela dlouho a mágyně začala pociťovat vzrušení. Atrajddad ji občas lehce škrábl nějakým drápem či zubem. Náhle Gunnel ucítila horký dech mezi stehny. Ani nepostřehla, že si ji drak otočil ve svých křídlech tak, že nyní směřovala jeho hlava k jejím nohám a naopak. Stehna však zcela instinktivně rozevřela. Horký a prudký dech – o něco teplejší než lidský – ji velmi vzrušoval; toužila, aby už konečně polaskal její klitoris a svatyňku jazyk. Ten na sebe nenechal dlouho čekat. Za několik okamžiků se Atrajddadův jazyk – k překvapení mágyně velmi jemný – dotkl jejího poštěváčku. Pouze lehoučce; a hned se zas oddálil. Gunnel zavzdychala. Drak ji začal jemně lízat, pomalinku a citlivě. Mágyně se vznášela mezi jeho křídly, která ji celou obklopovala. Strach ji opustil a už se zcela oddávala rozkoši. Jazyk jí přejížděl po kundičce, začínal zrychlovat, ale stále ji lízal velmi jemně. Z jemně pootevřených rtů Gunnel začaly unikat milostné steny. Atrajddadovi se to zjevně líbilo, protože jeho jazyk přejížděl kolem její svatyňky stále vášnivěji. Milostné vzdechy mágyně se postupně proměňovaly v hlasité výkřiky, které draka vzrušovaly k nepříčetnosti, což během chvilky poznala i Gunnel. Jeho úd už byl natolik ztopořený, že se dotýkal jejího obličeje. Velikost ji moc nepřekvapovala, dračí anatomii dobře znala. Když se jeho špičky dotkla jazykem, ucítila slanou chuť. Ne však nepříjemně slanou. Milenec zafuněl. Gunnel se to líbilo a začala jeho pyj lízat kolem dokola obrovského žaludu; a pak i dál, kam až se dokázala dostat. Cítila, jak se jeho tělo vzpíná a lehce chvěje. Vzala ho do pusy, vtáhla a ochutnala ho. Byl oproti lidskému trochu slaný, ale jinak chutnal podobně. Začala pohybovat hlavou dopředu a dozadu; ústy ho sála a přitom laskala jazykem. Představovala si, jaké to asi bude, až se jí zaboří do mokré mušličky, kde teď rejdil jeho rozeklaný jazyk. Vůbec netušila, že draci umí ovládat tak bravurně obě jeho špičky. Jedna velmi vášnivě dráždila klitoris – občas rychle, občas pomaličku; pohrávala si s ním jako s malým hráškem a přehazovala jej ze strany na stranu. Druhá špička se postupně zabořovala hlouběji a hlouběji do její vlhké kundičky; její rozměry přibližně odpovídaly rozměrům mužského přirození, rozdíl byl pouze ve tvaru. Vzrušením vybičovaná Gunnel se rozhodla, že drakovi ukáže, co její pusinka všechno umí. Sála jeho úd, třela se o něj jazykem a pevně jej svírala rty. Napřed jen lehce kouřila, nepouštěla si ho moc daleko, její rty si pohrávaly na konci žaludu, což se mu evidentně moc líbilo… a to ještě nevěděl, co všechno ho čeká. Gunnel si jej začala pouštět dál a dál, hlouběji do úst. Občas jí narazil do měkkého patra, takže sice zadávila, ale uměla to překonávat. Prudce pohybovala hlavou, její vlasy poletovaly kolem. V tom Gunnel zaklonila krk a pokusila se uvolnit. Dračí úd jí bez větších obtíží vklouzl dál do krku. Mágyně tuhle praktiku sice ovládala skvěle, ale neměla zkušenosti s mužstvím takových rozměrů. To jí teď doslova roztahovalo zevnitř její půvabný krček a dralo se dál a dál, až po chvilce nemohla vůbec dýchat. Rozhodla se však, že ještě pár okamžiků vydrží. Atrajddad jí zabořil penis hodně hluboko; a když zjistil, že dál už to nejde, začal přirážet. Gunnel využila situace – snažila se mezi přírazy přidechovat nosem. Tak roztažený krk ještě nikdy předtím neměla, takže byla trochu vyvedená z rovnováhy; a než se jí podařilo plně sladit svůj dech s dračím přirážením, několikrát velmi mocně zadávila, leč jeho úd byl tak dlouhý a masivní, že jej tím ani nevytlačila ven. Když se jí konečně podařilo stabilizovat dýchání, propadla znovu rozkoši; dračí mužství hluboko v krku a poštěváček i jeskyňkou dráždí rozeklaný jazyk. Blížila se k vyvrcholení. Vlna rozkoše otřásla celým jejím tělem až po konečky prstů. Nestihla se ani pořádně uvolnit a po prvním orgasmu následoval hned druhý, i když ne tak intenzivní. Zrovna když jí proběhla hlavou myšlenka, jak dlouho asi trvá drakům, než dospějí k orgasmu, se Atrajddad vzepjal a vyrval jazyk z útrob její lasturky, aby mohl stranou vyfouknout palčivě horký vzduch a nepopálil ji přitom. Pak dlouze zařičel a zabodl svůj úd mágyni do hrdla ještě hlouběji, než kdy předtím. Naštěstí něco podobného čekala, nadechla se předem. Co ale nečekala, byl ohromný dračí výstřik, který naplnil nejen její krk, ale – i přesto, jak zuřivě se snažila polykat – vydral se jí ven ústy po kraji dračího přirození a doslova zmáčel celý její obličej, vlasy, i tělo. Její hrdlo začalo dávit a navíc jí vzhledem k délce dračí ejakulace přestával stačit kyslík; pomalu se dusila. Když sebou její tělo začalo trhaně škubat, Atrajddad poznal, že něco není v pořádku; sám se z ní vymanil.

Když se zmatená Gunnel vydýchala, povšimla si, že ji drak opět otáčí ve svých křídlech; její vzrušení neustupovalo. Dračí pyj se přibližoval k její jeskyňce a ona se uvolňovala, protože věděla, že tohle nebude jako s člověkem. Obří úd se jí chvíli dotýkal kolem kundičky, dráždil její klitoris a Atrajddadův jazyk mezitím rejdil v jejím oušku, až jí z toho naskočila husí kůže. Když byla její svatyňka úplně mokrá, vklouzl drak dovnitř. Napřed jen žalud, což ji ale i tak značně zaplnilo. Začal si pomalu klestit cestu dál, vyburcován jejím křikem. Nerozpoznával, jestli křičí slastí, nebo bolestí… ve skutečnosti to bylo obojí zároveň. Když se drak dostal až tak daleko, že už dál nemohl, byla Gunnel doslova plná. Cítila přitom známý pocit, jako když se miluje s hodně vyvinutým mužem… z podbřišku jí do celého těla vycházela ta zvláštní příjemná bolest, kterou cítila vždy, když se někdo dostal až na konec. Atrajddad její slast svou velikostí a hlavně tloušťkou ještě umocnil. Z úst mágyně se ozýval hlasitý křik a když začal drak přirážet, zalapala po dechu. V první chvíli začaly jejím tělem projíždět křeče a sama nevěděla, zda cítí bolest, rozkoš, nebo obojí teď splývá v jedno. Její řev rozpaloval jeho touhu a přirážel stále rychleji a vášnivěji. Gunnel se pomalu probírala z prvotního ochromení a prožívala milostnou slast, jakou nezažila nikdy předtím. Atrajddadův rozeklaný jazyk dráždil jednou špičkou její ouško a druhou špičkou jí zajížděl mezi rty, kde mu mágyně vycházela vstříc svým jazykem. Oba dva spalovala spalující touha, ani jeden z nich ještě podobné milování nikdy předtím nepoznal. Milenec zrychlil tempo přirážení do takové míry, kterou Gunnel nikdy u člověka nezažila. Naštěstí byla její kundička doslova zaplavena milostnou šťávou, takže jí ani tato rychlost nevadila, ba naopak, vzrušovalo ji to ještě víc! Napjala se, z úst jí unikl mocný sten; zaťala nehty do dračí tlamy, když jejím tělem projela vlna orgasmu. Atrajddad se rozohňoval stále víc, oddychoval prudčeji a prudčeji, až mágyně dostala strach, jestli se nezapomene kontrolovat a nepopálí ji svým dechem. Za několik okamžiků si však už na nějaké obavy ani nevzpomněla, protože ji zaplavila další vlna vzrušení. Z jejího hrdla se dral křik, který se ozvěnou nesl po celé obrovské jeskyni. Atrajddadův dech začal být nesnesitelně horký, ale ona to nevnímala, soustředila se jen na tu neuvěřitelnou slast, kterou pociťovala. Blížila se k dalšímu orgasmu. Drak, stále čtoucí Gunneliny myšlenky, se rozhodl, že vyvrcholí společně s ní. Jejich těla se vzepjala v milostné křeči, celou jeskyní otřásal řev, tentokrát i dračí. Z jeho tlamy, kterou včas stačil odvrátit, se vyvalil oblak horkého vzduchu. Ačkoliv na žár si pozor dal, jeho drápy se zaťaly do těla mágyně a zanechaly na něm krvavé šrámy. Proud dračího spermatu ucítila velmi intenzivně, leč už ne tak silně jako ten první.

Ačkoliv byla Gunnel už skoro na konci sil, její milenec vypadal, že chce stále pokračovat. Při posledním vyvrcholení se jí zatmělo před očima a zatočila se jí hlava, takže teď vůbec nevěděla, v jaké poloze se vzhledem k drakovi nachází. Ucítila ve své mušličce znovu jednu špičku dračího jazyka. Druhá jí však nedráždila klitoris, ale přejížděla kolem konečníku. Naprosto vyčerpanou Gunnel začalo znovu jímat vzrušení. Cítila, jak se jeho jazyk zabořuje zároveň do jejího zadečku i chtivé mušličky. Jazyk byl velmi jemný a navíc kluzký, takže i do jejího análního otvoru pronikl – s podivem mágyně – naprosto hladce. Chtíč ji už zase ovládl; její únava byla ta tam. Začala divoce přirážet kundičkou i zadečkem proti dlouhému dračímu jazyku. Celá propocená a rozechvělá, znovu a znovu se na něj nabodávala. Atrajddad jí vycházel jazykem vstříc; počkal, až tak dosáhne vyvrcholení. Tentokrát byl orgasmus o něco slabší, ale i tak si ho užila. Milenec z ní vytáhl jazyk a kroužil s ním kolem jejího konečníku. Mágyně cítila, že mu z jazyka ukapává jakýsi zvláštní sliz. V momentě, kdy jí napadlo, co může následovat, už cítila dračí úd mezi půlkami, jak se blížil k zadní dírce. Zatnula zuby, přivřela oči a se zatajeným dechem se připravovala.

Drak v jejích myšlenkách jasně viděl strach; ani tak zkušená žena, jakou Gunnel bezpochyby byla, se nedokázala úplně uvolnit. Atrajddad to plně chápal – ostatně na to, abyste pozorovali jisté anatomické nesrovnalosti mezi překrásným zadečkem drobné ženy a obřím pyjem draka, nemusíte být zdaleka tak chytří a pozorní jako tento moudrý drak. Vyňal svůj úd ze sevření jejích půlek. Mágyni to překvapilo, ale než stihla jakkoliv zareagovat, byla opět přetáčena dračími křídly. Tam, kde byl před chvilkou ohromný úd, se nyní znovu nacházel příjemný a mrštný jazyk. Mágyně se zachvěla. Hlavou jí probleskla myšlenka, proč se drak vzdal potěšení ze souložení její prdelky.
„Nechtělas to,“ zazněla jí v hlavě odpověď. Teď, když se jeho jazyk nemohl soustředit na mluvení, slyšela jeho hlas přímo v mysli.
I přes všechno vzrušení se v jejím mozku vydrala na povrch ostrá myšlenka: „Abys mě tu držel, jsem snad chtěla?“
„Ano.“
Tato odpověď ji vzrušila snad ještě víc než jazyk, který si pohrával s jejím poštěváčkem a lehce dráždil střídavě pysky a zadní dírku. Proč by lhal? Beztak ji měl ve své moci a ona nemohla dělat vůbec nic.
„Takže tohle chci, ale zatím o tom nevím?“
„Tak nějak…“
Gunnel sama nevěděla proč, snad za to mohla ženská intuice, ale věřila mu. A ještě víc ji překvapovalo, jak jí tato myšlenka dělala dobře a jak ji k nepříčetnosti vzrušovala! Vůbec se nepoznávala: „Pak chci také, aby sis se mnou užil všeho, čeho si užít chceš! Ošukej mi prdel! Dělej!“
„Bude to bolet.“
„Udělej to!“

Atrajddad znovu udělal její anální dírku kluzkou tím neznámým slizem a přetočil ji v křídlech. V jeho pohybech cítila jistou rozpačitost, asi byl překvapen, ale vzrušení bylo silnější. Mezi kluzkými půlkami ucítila tu věc ohromných rozměrů; tentokrát se však nebála, byla naprosto uvolněná. Sama sebou překvapena, chtěla mu udělat dobře, chtěla být pro něj ta nejlepší! Dračí úd se pomalinku zabořil do jejího konečníku a roztáhl jej do neuvěřitelných rozměrů. Gunnel zavyla bolestí, ale vzápětí zatnula zuby a chtěla, aby pokračoval. Ač ji tohle fyzicky nevzrušovalo, přinášelo jí to jiné uspokojení… ne nepodobné tomu, když chce člověk něco udělat pro milovanou osobu bez ohledu na cokoliv. Líbilo se jí to. Začala si sama mnout klitoris prsty, neboť věděla, že tímto způsobem jí milenec asi další orgasmus nepřivodí. Ten ji opatrně souložil špičkou penisu; sotva do ní vnořil víc než žalud. Pravděpodobně byla tak uvolněná, že ji trochu nezranil, protože bolest ustupovala. Jediné, co po nějaké chvíli pociťovala, bylo vzrušení, a tak pokračovala v dráždění poštěváčku svou rukou s krásnými pěstěnými nehty.

Vzrušení jí skoro zatemnilo mysl: „Chci, abys šel opravdu do mě!“
„Tím bych Tě zabil, Gunnel.“
„Použij magii a pojď do mě! Vím, že znáš i léčivá zaklínadla.“
A navíc – ač nevím proč – ti věřím, dodala v duchu; vzápětí jí došlo, že to mohla klidně vyslovit – mágyně jejích schopností nejsou zvyklé na to, že by jim někdo četl myšlenky… Atrajddad vyřkl několik kouzlených slov, které Gunnel neznala, ale ihned pocítila jejich účinek. Ačkoliv ji zaklínadlo jinak neotupilo, přestala pociťovat bolest jakéhokoliv druhu.

Její vzrušení už teď nezpůsobovala jen ta půvabná drobná ručka, ale i tlak v konečníku: „Tak pojď už! Jsem tvá!“
Na ta slova drak mocně přirazil. Vůbec to nebolelo, naopak ji vzrušoval ten obrovský úd v zadečku. Vzhledem k velikosti odhadovala, že jeho špičku může mít někde mezi plícemi. Začal divoce a rychle přirážet, dostával se stále hlouběji. Pravděpodobně jí trhal všechny orgány v břišní dutině, protože po její ruce začala stékat krev. Ona ale znala sílu dračí magie; zůstávala v klidu a plně se mu oddávala. Nechala si rvát tělo zevnitř a soustředila se na ruku v klíně, která jí tak zkušeně mačkala poštěváček a občas zajížděla tenkým prstíkem dovnitř. Tempo přizpůsobila dračímu přirážení.

Najednou jí došlo, že díky kouzlu nemusí ani dýchat, protože i její plíce budou pravděpodobně rozervané na kusy. Napadla ji zvrácená myšlenka, kterou se Atrajddad jal okamžitě realizovat. Přestal zuřivě přirážet a nabodával si masturbující mágyni stále hlouběji na své přirození, až se jí pomalu dostal spodem do krku. Tak takhle muže skutečně nikdy necítila. A bez potřeby dýchání to bylo kupodivu příjemné! Byl v ní už úplně celý, ale ona chtěla zkusit víc. Prohnula se v zádech, čímž získala ještě několik centimetrů a jeho pyj se jí octl v puse; právě to tím pohybem sledovala. Nabodnutá na dračím kůlu ho začala na špičce dráždit jazykem a nepřestávala si honit poštěváček svou půvabnou ručkou.

Věděla, že už dlouho nevydrží, stejně jako cítila, že ani on ne. Zrychlila tempo lízání a do jeskyňky si vsunula čtyři prstíky, zatímco palec s krásným dlouhým nehtem dráždil její klitoris – tento způsob objevila až po mnoha letech hraní si se sebou. Druhou rukou se hladila na bříšku, stehnech a prsou; občas stiskla jednu z bradavek. V momentě, kdy její pusu zaplavily přívaly dračího semene, prožila krásný orgasmus. Sperma jí teklo z pusy ve velkých proudech, pravděpodobně smíšeno s krví. Když rukou zabloudila k zadní dírce, seznala, že teď z ní krev přímo prýští a zalekla se, jestli má Atrajddad skutečně vše pod kontrolou, nebo jestli ji dokonce takto neplánoval použít jen jednou. Začalo se jí chtít spát a cítila, že už se vzhůru moc dlouho neudrží. Beztak už ztratila tolik krve, že ji musí držet při vědomí pouze nějaké kouzlo, které jí teď však nařizovalo usnout. Její bezvládné a nádherné tělo, stále nabodnuté na milenci, se bezvládně zhroutilo…

Počet zobrazení povídky: 3012
Publikováno: 2009-01-16 18:50:25

 

Hodnocení

Zpracování povídky hodnotilo 9 čtenářů. Z jejich hlasů vyplývá, že povídka je výborná.

Námět povídky hodnotilo 8 čtenářů. Z jejich hlasů vyplývá, že námět povídky je výborný.


Když se zaregistrujete, budete moci povídku také zhodnotit.





© 2008 Urza
Provozovatel webu není žádným způsobem zodpovědný za obsah, který na stránky umístí uživatelé.
Autoři, čtenáři i náhodní kolemjdoucí mohou s obsahem webu nakládat, jak uznají za vhodné; povídky jsou volně šiřitelné.
Stránky obsahují sexuálně explicitní materiály. Nezletilé osoby a všichni, kterým by tento obsah mohl vadit, nechť okamžitě opustí tento web.